Josephine Fedder

• JMÉNO A PŘÍJMENÍ

→ Josephine Fedder

• POHLAVÍ

→ Žena

• VĚK

→ 19 let

• KMEN

→ Kmen Allanthen

• POVOLÁNÍ

→ Lovkyně zvěře / Sběračka

• RODINA

→ Otec - Někdo z Kallisu, těžko říct, jestli žije nebo ne.

→ Matka - Samanta Fedder / Allanthen (mrtvá)

→ Starší nevlastní bratr - Samuel Ben Fedder / Allanthen (živý) - Leze do zadku vůdci kmene nebo co vlastně ten patolízal dělá.

→ Mladší nevlastní sestra - Tabitha Fedder / Allanthen (živá) - Ta leze do zadku zase tomu patolízalovi.

→ Teta - Camille Salettin / Allanthen (živá) - Jediný normální rodiný příslušník, želbohu už tu dlouho nebude.

→ Bratranec - Kayle Salettin / Allanthen (živý) - Po smrti Camille bude její chráněnec.

• POVAHA

→ Na první, druhý a klidně i stý pohled vám může Joe připadat jako naprostý andělíček, co by ani mouše neublížil a na všechny byl nesmírně milý, to je ale velký omyl. Ať už si tahle slečinka vypadá kdo ví jak nevinně, je víc než holčička, co pláče, když si zlomí nehet. Vlastně je to taková nezávislá, svérázná bytost. Chce se spoléhat jen sama na sebe a když jí chce někdo nabídnout pomocnou ruku, nejraději by ho rozsápala. Nesnáší, když se na ni někdo dívá jako na chudinku, co se o sebe nedokáže postarat, a nenechává si to líbit. Už dávno si zvykla, že je na všechno sama, takže jí nedělá problém přežívat díky vlastním silám a dovednostem.

Vlastně je velmi sebevědomí jedinec, i když se moc neprezentuje mezi lidmi. Nikdy neměla a stále nemá nějak ohromnou potřebu bratříčkovat se s ostatními. Ano, vymění svoje úlovky za něco, co zrovna potřebuje, na trhu, prohodí pár slov, ale to je asi tak všechno. Lidé z kmene jí za pokec moc nestojí, protože, i když byla její matka s kmene, zdálo se jí, že ji samotnou nikdy tak docela nevzali za svou. Ale může snad ona za to, že ji matka měla s někým jinde a pak jí donesla jako novorozeně? Ne. Ale každopádně to nebude těm tupohlavům vysvětlovat. Nemají rádi cizince? Ona klidně zůstane zpola cizinkou nadosmrti. Zaleze si do svého skromného příbytku a všichni jí můžou políbit.

Někdy vlastně už ani nechápe, proč se obtěžuje být v kmeni. Beztak je radši sama a ulovit si něco zvládne v klidu taky sama. Taky si všechno dělá po svém, takže není pro nikoho novinkou, když se dostane svým chováním na hranici toho, co by považovali ostatní za trestné. Nemusí moc pravidla a nechce se jimi řídit, takže to ani moc nedělá. Jenom, když už jí vážně hrozí nějaký postih.

Z jakéhosi takéhosi důvodu se tedy nejraději pohybuje v lese, protože tam jí většinou někdo neotravuje a může si tam dělat, co se jí zlíbí. I když většinou kontroluje sebou nakladené pasti, jestli se něco nechytilo. Má celkem pod čepicí a většinu z nich si navrhla a zkonstruovala sama, protože stará pytlácká oka už moc nezabírají, je potřeba lepší náčiní. Jenže ani to nezabere věčnost, zvlášť když nic nechytí. To jde buď na lov s lukem, z kterého se sama učila střílet, nebo se prohání po lese. Zbožňuje ten pocit volnosti a to, že není na moment jen součástí kmene a je prostě jen sama sebou. Taky se čas od času vydala někam dál. Cestování láká její dušičku, ale nikdy neopustila kmenové území.

Není si zase úplně jistá, že by se zvládla ubránit násilníkům a podobně, kdyby na nějaké narazila. Sice se zvládala se svými základy sebeobrany ubránit -tedy spíš odstrašit ty, co by něco zkoušeli-, ale, kdyby někdo vážně chtěl, nedokázala by to a to ji celkem děsilo. I když by její ostrý jazýček měl plno keců a jen tak by se nedala. Vlastně byla celkem výbušná, když se to vezme kolem a kolem. Vztekloun byla seriózní a naštvat jí taky není těžké, rozhodně ne tak těžké, jako ji rozesmát skutečným smíchem a ne jen tím ironickým nebo zlomyslným. Více od sebe lidi odhání než, aby jim zkusila věřit, takže nemá s kým se upřímně zasmát.

Jinak je ale celkem flegmoušek a všechno je jí však vy víte kde. Jen má teda ještě klaustrofóbii a strach z výšek, který ale není tak velký.