Fred Jilles

• JMÉNO A PŘÍJMENÍ

Fred Jilles (Střelka)

• POHLAVÍ

Muž

• VĚK

• KMEN

Kmen Avass

• POVOLÁNÍ

Zvěd-sběrač

• RODINA

(Bráška) Jimmy Jilles 12 - mrtvý

(Matka) Rosette Jilles 43 - mrtvý

(otec) Greg Jilles 47 - mrtvý

(dědeček) Frederick Jilles 80 - mrtvý

• POVAHA

Moje rodina spolu vždycky držela a vždycky se bála systému. Když vypukla ona šílená válka ve světe, tak se moje rodina zavřela v atomovém krytu, kde zasypali hlavní vstup a pak čekali, až dojdou zásoby. Plán byl celkem jednoduchý. Počkat, až dojdou zásoby a pak se vydat do světa. To už ovšem bylo na další generaci, která se měla dostat z úkrytu se zbytkem věcí a začít obchodovat. Ovšem izolace od civilizace, nebo spíše od ní, co z ní zbylo, si neslo své rizika. Rodina kontaktovala několik lidí a vydala se na dlouhou cestu. Do téhle jsem se narodil i já. Otec i matka mi dali vzdělaní a učili mě, jak žít v divočině a Přežít. Mnoho věcí jsem začal využívat i já, třeba zakopávání věcí, sbírání knih a textů a boji, ve kterém jsem sice nikdy nebyl dobrej, ale přesto jsem se nikdy nevzdával... Když jsme byli na cestě ke kmenům, abychom zde začali žít... tak si rodina vybrala kmen...

Kmen však nebyl nikdy to pravé ořechové. Já jsem byl vždycky ten typ, co své znalosti musí aplikovat a vydal jsem se na cestu průzkumníka. Protože kmenové zřízení mi bylo vždycky proti srsti... četl jsem o snech prvních lidech o jednotné společnosti. Společnosti, kde už nebudou války. Kde se nikdy nestane to, co se stalo s Koreou.... Jako zvěd jsem se dostal mimo tábor a dostal jsem se k nejlepším věcem, ovšem mělo to svá rizika. Nejenže člověk musel umět přežít venku, ale také divocí, či členové ostatních kmenů.

Když jsem se jednou vrátil, čekal mě šok. Můj otec by zabit při přepadení naší skupiny. Navíc Můj mladší bráška se nevrátil se svou průzkumnou skupinkou. Nečekal jsem a hned jsem se zapsal na pomoc. Při záchranné misi se ovšem ukázalo, že skupinka lidojedů mého bráška zajala společně s ostatními. Tehdy jsem odmítl rozkaz. I když jsem byl sám... tak jsem se jen s lukem vydal k té skupince. Nebyla nikterak početná, co jsem zjistil. Jen pět lidí... zrovna obědvali nohu nějakého zajatce a zbytek otáčeli na ohýnku jako pečínku. Využil jsem toho, připlížil jsem se k jejich táboru, ke kleci, kde věznili ostatní dva. Trikem se sponkou se mi povedlo po delší době zámek odemknout a

pustit je ven. Ovšem bráška nebyl nikde. Zajatci mi řekli...že ho odnesli před pár hodinama...a mě to došlo... Popadl sem svůj luk a dýku a pustil se bez rozmyslu proti skupince. Ani si nepamatuj jak, ale porazili jsme jen...ovšem zbyli jsme jen dva... třetí zajatec byl mrtvý.

Po návratu do kmene mě čekala další rána. Vzal mi i mou matku, která se zabila skokem ze skály nad mořem. Tehdy se to ve mně všechno spustilo. Moje sny...touhy a vše... se obrátili na jednu jedinou věc. Svrhnout dosavadní systémy. Spojit všechny a začít znovu...stal jsem se Mírotvorcem. Skupinou, kde jsem byl jen já sám.

Cesta je ovšem složitá. Nejenže kvůli tomu, že Fred je dobrák, který si stojí za vším, co řekne. Nikdy se nevzdává. Nevyhledává bezdůvodně souboje a konflikty, ale nesnáší bezpráví. Kvůli němu je schopen i zabíjet. Vždycky byl spíše samotář, který hledá zábavu a aspoň chvíli společnost. Má radši pravé přátele, než ty, kteří vydrží krátce. Ovšem někdy na to doplácí jeho naivitou, kterou někdo tu a tam využije. Přes to všechno však tvrdě jde za svými cíly.